Estas hamacas destripadas vieron crecer la huida. La piscina olvidada –llena de ruidos secos–. Me acerqué al borde –curado cada trópico– y escapé del silencio. Dejé un cartel borrándose, los hilos de las nubes, las hojas
Lotutako artikuluak
Vista previa: ZONAS DE INCERTIDUMBRE. PREMIO DE POESÍA PEDRO GARCÍA CABRERA
Webgune honek berezko eta hirugarrenen cookie-ak erabiltzen ditu gure zerbitzuak hobetzeko, zure nabigazio-ohiturak aztertuz. Informazio gehiago lor dezakezu Informazio gehiago edo aldatu konfigurazioa.